Tři levné sporťáky, jejichž koupí můžete jen vydělat

Existuje fráze, podle níž jsou nejhůře investované peníze ty, které utratíte za auto. U nového to platí beze zbytku, u ojetin většinou jakbysmet. Přesto existují auta, jejichž koupí prodělat nelze. Jejich cena už je tak nízko, že prostě nemá kam klesat. Auto, které dnes vyjde na jeden průměrný plat, může být investice s návratností. Jistě, většinou půjde skoro o vrak. Případně investované peníze ale může vyvážit zábava, kterou si za volantem užijete. Existují už totiž i levné sporťáky za pár kaček. Které to třeba jsou?

Toyota Celica ´1995, foto: Jirapat Chroenkeskij - vlastní dílo, CC0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=70370562

Toyota Celica ´1995, foto: Jirapat Chroenkeskij – vlastní dílo, CC0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=70370562

Toyota Celica

Pátou, šestou a sedmou generaci japonské legendy dnes seženete vážně za pár kaček. V případě té nejstarší jmenované, mrkací to už bude trošku hledání jehly v kupce sena. Nejstarším kusům táhne na třicet, nabídka se zužuje a cena začíná pomalu stoupat.

To čeká i šestou generaci, která se vyráběla mezi lety 1993 a 1999. Jejímu čtyřokému pohledu sice chybí sex-appeal předchůdce, auru skvělých sportovních výsledků mu však upřít nelze. Právě tohle auto je teď v nejlepším věku pro případné budoucí zhodnocení. Jízdně se téhle předokolce snad nedá nic vytknout a to samé platí o motorech. Základem byla zážehová osmnáctistovka, silnější verze poháněl dvoulitr nebo jednotka o objemu 2,2 litru. Pohotovostní hmotnost přitom nepřekročila 1200 kg.

To sedmou generaci ještě mírný pokles ceny čeká. Moc kam padat ale nemá. Oproti předposlednímu vydání je to poslední menší, agresivněji střižené a také těžší. O pohon se starala osmnáctistovka, která se potýkala s malým objemem olejové náplně. Jediné, co mezigeneračně narostlo, byla hmotnost. Inu, bezpečnost…

Ford Puma, autor: Colin Yamamoto

Ford Puma, autor: Colin Yamamoto

Ford Puma

Nejmenší auto ve výčtu pochází z německého Kolína. Tunový Ford Puma už dnes žádným kočkolapem není, jednou mu to však na veteránských akcích slušet bude. Karoserie sice vypadá poměrně vysoce, na jízdních výkonech to malému Fordu nijak neubralo. Existuje jen málo tunových předokolek, se kterými by bylo projíždění zatáčkovitých okresek zábavnější. Nic na tom nemění ani slabší jednotky. Zážehovou čtrnáctistovku bych asi do auta na zábavu nechtěl, ale šestnáctistovka se 104 koňmi nebo sedmnáctistovka s další dvacítkou už potahají solidně.

Opel Calibra, foto: Michael110476, volné dílo, dostupné z https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Opel_Calibra#/media/File:2007_1013_154230AA.JPG

Opel Calibra, foto: Michael110476, volné dílo, dostupné z https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Opel_Calibra#/media/File:2007_1013_154230AA.JPG

Opel Calibra

Nejdelší výrobní cyklus (v rámci jedné generace) z nabízené trojice měl Opel Calibra. Velké kupé začalo sjíždět z výrobních pásů v roce 1989 a ve výrobě vydrželo osm let. Auto spadající do střední třídy nikdo neohromovalo sportovností. Jeho doménou byla kultivovanost s možností dynamického svezení. K tomu vybízela i verze s pohonem všech kol. Když pak pod přední kapotou zaševelil šestiválec o objemu 2,5 litru…

inzerce

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.