Škoda Favorit byla úspěšná i ve světě motorsportu

Zatímco se po tratích domácích soutěží ještě proháněl klasický speciál ŠKODA 130 LR, došlo v září 1987 na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně k přelomové události. Za obrovského zájmu veřejnosti tam zažil svoji světovou premiéru zcela nový moderní automobil ŠKODA FAVORIT. Od základů nově vyvinutý moderní hatchback s motorem vpředu a pohonem předních kol měl dobré předpoklady uspět i na náročných západoevropských trzích. Okamžitě se také začalo s vývojem soutěžní verze, jejíž úspěchy by novinku propagovaly po celém světě.O její vývoj se velkou měrou zasloužil tovární jezdec Vladimír Berger, který tehdy ještě oficiálně nehomologovaný model ŠKODA FAVORIT “učil jezdit” coby předjezdec na vybraných soutěžích domácího šampionátu v roce 1988. FAVORIT byl nakonec homologován 1. ledna 1989 pod číslem A-5373 a krátce poté úspěšně debutoval v tradiční Rallye Valašská zima s posádkami Křeček – Motl, Sibera – Gross a Berger – Petera. Prvním zahraničním startem byla pro FAVORIT finská Hanki Rally, kde Kalevi Aho zvítězil ve své třídě. Prakticky od prvního nasazení vyhrával vůz třídu i na těžkých soutěžích mistrovství světa, jakými jsou Rallye Monte Carlo, RAC Rallye, finská Rallye 1000 jezer nebo Acropolis rallye. Za zmínku stojí především šňůra vítězství posádky Sibera – Gross na Rallye Monte Carlo mezi lety 1991 až 1994.

S vozem ŠKODA FAVORIT 136 L posádka Pavel Sibera/Petr Gross zvítězila ve své třídě mezi roky 1991 a 1994 čtyřikrát v řadě za sebou.

S vozem ŠKODA FAVORIT 136 L posádka Pavel
Sibera/Petr Gross zvítězila ve své třídě mezi roky 1991 a
1994 čtyřikrát v řadě za sebou.

Od roku 1993 došlo ke změně pravidel, když byl vypsán Světový pohár pro vozy s atmosférickým motorem o maximálním objemu dva litry a pohonem jedné nápravy, tzv. Formule 2. V první sezóně skončil tovární tým ŠKODA MOTORSPORT druhý, ovšem v následujícím roce spolehlivé a hbité vozy ŠKODA FAVORIT často vítězily a týmu se podařilo vybojovat titul mistrů světa ve třídě Formule 2 před zástupem renomovaných konkurentů.

Soutěžní ŠKODA FAVORIT skupiny A na první pohled sice připomínala sériový model, ve skutečnosti ale šlo o ryzí sportovní speciál. Karoserie byla vyrobena ze slabšího plechu a její tuhost zvyšoval certifikovaný bezpečnostní rám. Oproti sériovému provedení se na střeše objevila mechanicky ovládaná klapka pro přívod čerstvého vzduchu do interiéru. Překvapivé je, že zasklení a polstrování dveří pocházelo z produkčního vozu, z interiéru ale zmizelo nadbytečné čalounění a pochopitelně i zadní sedáky, což v kombinaci s dalšími úpravami stačilo na snížení pohotovostní hmotnosti až na 750 kilogramů. Beze změn byla palubní deska, to ale neplatí pro palubní přístroje a přepínače. Ty byly navíc přemístěny tak, aby byly v případě potřeby dosažitelné i pro spolujezdce. K zadním kolům byl brzdný tlak veden přes rozdělovač účinku brzd,
který umožňoval přizpůsobit seřízení podle aktuálních podmínek na trati. Pro lepší ovládání vozu byl zamontován sportovní volant, který většinou šel z vozu do dalšího vozu spolu s továrním jezdcem. Motor měl rozvod OHV, přičemž zdvihový objem byl oproti sériovému agregátu zvětšený z původních 1289,4 na 1299,6 cm3. Nové byly ojnice, vačky a další součásti. Zpočátku agregát produkoval výkon 76 kW při 6500 otáčkách za
minutu, s dvojitým karburátorem Pierburg se později výkon vyšplhal až na 88 kW při 7000 otáčkách. Také převodovka byla zpočátku pětistupňová a později ji nahradila šestistupňová skříň s přímými zuby. Maximální rychlost se v závislosti na zpřevodování pohybovala v rozmezí od 150 do 210 km/h. Tovární zbarvení původně kombinovalo bílou karoserii s červenými a modrými pruhy, později šlo o šachovnici ve stejných barvách, v roce 1993 šachovnici vystřídalo vítězné zelené V s červeným proužkem, které je dodnes symbolem vozů RS.

Soutěžní vůz ŠKODA FAVORIT 136 L/A poháněl motor o objemu 1 299 cm³ s rozvodem OHV uložený vpředu napříč, který dosahoval výkonu 105 koní a točivého momentu 117 Nm. Maximální rychlost činila 170 km/h.

Soutěžní vůz ŠKODA FAVORIT 136 L/A poháněl motor
o objemu 1 299 cm³ s rozvodem OHV uložený vpředu
napříč, který dosahoval výkonu 105 koní a točivého
momentu 117 Nm. Maximální rychlost činila 170 km/h.

Závodně upravená ŠKODA FAVORIT 136 L/A se v nemalé míře uplatnila také na okruzích a v závodech do vrchu. Nejzajímavější kreací byl FAVORIT 136 L/H, který vznikl v roce 1989 pro vytrvalostní závody na okruzích. Používal prototypový řadový čtyřválec OHV o zvětšeném objemu na 1471 cm³ a řadou úprav na podvozku a karoserii. Takto upravená ŠKODA FAVORIT startovala mj. v závodě 24h Nürburgring, kde s ní posádka Kvaizar-Samohýl-Obermann vyhrála svoji třídu. Od sezóny 1992 byl do vytrvalostních závodů nasazován nový vůz s motorem 790.16 OHC s objemem zvětšeným na hodnotu 1596 cm³. Vůz měl dva dvojité karburátory Weber, výkon 123 kW (167 koní) při 6 500 min-1 a točivý moment 176 Nm při 5 500 min-1. Vůz dosahoval maximální rychlosti 240 km/h a zrychlení na stovku za 6 s. Později dostal motor vstřikování paliva a výkon byl zvýšen na 129 kW (175 koní).

Soutěžní vůz ŠKODA FAVORIT nahradila v roce 1995 modernější ŠKODA FELICIA, FAVORIT se ale coby velice schopné, a přitom cenově dostupné sportovní náčiní objevoval ve startovních listinách rozličných podniků ještě dlouhá léta.

zdroj: Škoda auto

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.