Škoda 130 slaví čtyřicetiny
Škoda 130 RS, zdroj: Škoda auto
Škoda 130 RS, jeden z nejúspěšnějších závodních vozů 70. a 80. let ve své kategorii a jedna z nejslavnější Škodovek, slaví čtyřicítku. V sezóně 1975 se závodní vůz známý jako ‚Porsche Východu’ poprvé dostal pod světla ramp. V následujících letech dosáhla Škoda 130 RS na četná přední umístění v rally a okruhových závodech.
Největšími úspěchy byla vítězství v mistrovství Evropy cestovních vozů v roce 1981 a také dvojité vítězství v Rallye Monte Carlo 1977 v kategorii do 1.300 ccm. „Model 130 RS dodnes potvrzuje výbornou pověst motorsportu značky Škoda,“ říká Michal Velebný, koordinátor restaurátorské dílny Škoda Muzea v Mladé Boleslavi. „Vytvořit toto závodní auto nebylo v tehdejším komunistickém Československu jednoduché a skutečnost, že se to podařilo, je důkazem technologické kompetence a zapálenosti tehdejších vývojářů a techniků firmy koda,“ pokračuje Michal Velebný. Šéf Motorsportu Michal Hrabánek přidal: „Škoda je hrdá na svou velkolepou tradici motoristického sportu a na ikony závodních vozů jako je právě 130 RS. Vědomí vynikající historie motoristického sportu značky nás motivuje i dnes – čtyři vítězství ve WRC 2, čtyři národní tituly pro nový vůz Škoda Fabia R5 a také čtvrtý titul APRC v řadě jsou skvělou bilancí sezóny 2015.“
Již rok před prezentací eReSa položila Škoda se třemi prototypy závodních vozů 200 RS základ pro novou éru motorsportu značky – motivem bylo přání dostat se na start i v závodních třídách s vyššími zdvihovými objemy. Do té doby se značka účastnila hlavně závodů ve třídách do 1.300 cm3 . S vozem 200 RS použila Škoda poprvé rozšiřující označení ‚RS’ – zkratku slov ‚Rally Sport’. Protože však prototypy 200 RS nebylo možné homologovat podle nových předpisů, přistoupila Škodovka ke stavbě závodního vozu 130 RS.
Novinka vážila pouhých 720 kg, vybrané díly karoserie vozu byly z hliníkové slitiny – střecha, kapota a vnější plechy dveří, zatímco blatníky a kryt motoru byly vyrobeny ze sklolaminátu. Vpředu využila Škoda přední nápravu z typu 200 RS, zadní náprava byla zkonstruována nově. Skelet vozu pocházející ze sériového modelu Škoda 110 R dostal robustní ochranný rám. Škoda 130 RS měla motor o objemu 1,3 litru s ventilovým rozvodem OHV o výkonu až 140 koní. Vůz s ním dokázal zrychlit až na 220 km/h. Konstrukce motoru určeného pro závody se vyznačovala mj. dvěma dvojitými karburátory Weber, osmikanálovou hlavou válců a mazáním se suchou klikovou skříní. Blok motoru byl z hliníkové slitiny, hlava válců ze šedé litiny. Byla použita čtyřstupňová převodovka. Zpočátku existovala také verze s pěti rychlostmi, která však od roku 1976 nebyla kvůli homologačním předpisům používána. Výsledek spojení moderní techniky, lehké konstrukce a pečlivého ladění byl působivý.
Již v první závodní sezóně v roce 1975 šel nový závodní vůz velmi úspěšně na start okruhových závodů československého Poháru míru a přátelství. Na prvních třech místech celkového hodnocení skončila Škoda 130 RS. V dalších letech následovala na okruzích četná přední umístění v renomovaných závodech v tuzemsku i zahraničí. Největším úspěchem bylo celkové vítězství vozů Škoda 130 RS v mistrovství Evropy cestovních vozů v roce 1981, rok předtím získala Škodovka vynikající třetí místo. O skvělé výsledky se Škoda 130 RS postarala také v národních i mezinárodních rally. Již ve své první rallyové sezóně v roce 1976 vůz získal triumfy na domácích závodech, hvězdný okamžik přišel při prestižní Rallye Monte Carlo 1977: první dvě místa ve třídě do 1.300 cm3 . Vítězné vozy řídily posádky Blahna/Hlávka a Zapadlo/Motal. O rok později následovalo vítězství ve Švédské rally, v roce 1980 ovládla Škoda 130 RS domácí Barum rally, kde obsadila 1. až 5. místo.
Úspěšná éra vozu skončila v roce 1983, kdy s konečnou platností vypršela již prodloužená homologace FIA. Škoda pokračovala v aktivitách v oblasti motorsportu s vozem 130 LR, který však již na úspěchy vozu 130 RS nenavázal. Označení RS však zůstalo na vozech Škoda dodnes.
Zdroj: Škoda auto
