Motor Hyundai 1.5 CVVT: závan atmosféry
Celý automobilový svět kráčí od downsizingu k hybridům a elektrifikaci. Existují ale i značky, které znají potřeby některých svých zákazníků a stále se snaží vyvíjet motory, které osloví každou skupinu. Například Hyundai do modernizovaného kompaktu i30 použil zcela nový základní benzinový atmosférický motor 1.5 CVVT, který někdy najdete i pod označením DPI. V proudu vývoje se tak dostal někam před éru turbomotorů, tedy do doby, na kterou petrolheadi nejraději vzpomínají. Jaká ale fungl nová patnáctistovka je přímo v provozu?
Zkratka DPI ukrývá anglické výrazy pro dvojité nepřímé vstřikování. To nejlepší z moderny i staré školy. Projev motoru tak opravdu připomíná devadesátá léta. Okamžitá reakce na plyn a postupná gradace výkonu jsou spolu s potenciální vysokou spolehlivostí jednoznačnými pozitivy. K tomu přidejte kultivovanost čtyřválce a vypadá to na jasnou volbu. Oproti patnáctistovkám z devadesátých let ale přece jen 1.5 CVVT neposkytuje takovou dynamiku. Jednak tuto jednotku přiškrcují emisní normy, o kterých před třiceti lety nikdo neslyšel, a jednak je dnešní Hyundai i30 o poznání těžším vozem než tehdejší Accent.
Modernizované Hyundai i30, foto: Hyundai
Řidiči rozmazlení masivním kroutícím momentem o pár deci menších přeplňovaných jednotek budou zklamáni pružností nového 1.5 CVVT tím více. 110 koní sice vypadá konkurenceschopně, ale pouhých 144 Nm nestačí ani litrovým tříválcům. Nakonec, v hierarchii Hyundai je tato jednotka právě pod dříve základním litrem. Dokládají to i hodnoty zrychlení a maximální rychlosti na úrovni 12,3 s resp. 187 km/h.
Oproti dřívější čtrnáctistovce je ale posun citelný. Řidičsky motor nejvíce připomíná klasickou šestnáctistovku, která několik desetiletí tvořila solidní střed ve třídě kompaktů. Dokládá to i srovnání slovenského kolegy Mišo Karpata, který vedle sebe postavil aktuálníHyundai i30 s motorem 1.5 CVVT a předchozí model se zážehovou šestnáctistovkou. Projevy obou jednotek se liší jen mírně, stejně jako spotřeba, která by se u novinky měla pohybovat kolem 6,5 litru naturalu na sto kilometrů.
Proč ale nechtít přece jen silnější litrový tříválec? Projev atmosféry závodníkům určitě není třeba vnucovat. Ti by ale o slabou patnáctistovku ani okem nezavadili. Naopak už byla zmíněná potenciální spolehlivost daná konstrukční jednoduchostí. Chybí turbo, ale i třeba filtr pevných částic. Tenhle motor je zároveň pro ty řidiče, kteří jezdí převážně kratší trasy po městě a kolem něj. To je přesně ten režim, kdy se motor řádně neprohřeje a moderní přeplňovaná jednotka trpí. Nové patnáctistovce to ale neublíží. Naopak na hltání dálničních kilometrů bych asi volil jiný agregát. To dokládá i 3 500 otáček, které při stotřícítce ukazuje otáčkoměr, i míra hluku, kterou v takové situaci vnímají uši na palubě nového Hyundai i30.
Pro koho tedy motor 1.5 CVVT v útrobách Hyundai i30 je určený? Především pro ty, kdo si auto chtějí nechat dlouho, aniž by žili ve stresu z nenadálých výdajů na opravy turbodmychadla či filtru pevných částic. Ocení jej všichni, kdo se s autem pohybují především ve městě a v jeho okolí a na dálnici zavítají párkrát za rok.
