Honda Insight (2. generace)
Doba pokročila a kdysi ojedinělý výstřelek, tedy hybridní pohon sériového vozu, se stal na trhu s novými vozy poměrně běžnou záležitostí. Průkopníkem v této oblasti je samozřejmě Toyota Prius. Honda však v polovině minulého desetiletí také tvořila hybridy. Hybridním motorem osadila model Civic, později také malé MPV Jazz. Čistě hybridní model japonské značky však nesl název Honda Insight.
První vůz tohoto jména se vyráběl na přelomu milénia. Mezi lety 1999 a 2006 bylo vyrobeno více než 17 tisíc podivných malých třídveřových hatchbacků se zakrytými zadními koly. Prodejní trhák to tedy nebyl a nic by na tom zřejmě nezměnilo ani, pokud by se tehdy prodával u nás. Doba byla prostě taková, že eko-auta vypadala ulítle a kupovali si je jen ulítlí lidé, kteří svou ulítlost museli ostatním neustále strkat pod nos.
Vše se změnilo s nástupem druhé generace v roce 2009 označované Honda Insight ZE2. Vyráběla se do roku 2014 s faceliftem uprostřed svého životního cyklu. Ta přišla do doby, kdy se Prius stal relativně respektovaným hybridním dopravním prostředkem a chtěla si část z jeho úspěchu ukousnout. U Hondy šli na celou věc v lecčem odlišně a naopak v některých aspektech až okatě podobně jako v případě Toyoty Prius. Druhá generace Hondy Insight se prodávala významně lépe než první. Jen v prvním roce si majitele našlo více než 130 tisíc těchto vozů. V dalších letech se produkce pohybovala kolem dvou set tisíc vozů ročně.
Insight 2. generace řádně povyrostl. Stal se z něj pětidveřový liftback, jehož boční siluetu byste za soudobý Prius klidně zaměnili. Velikostně patřil mezi kompakty. Mířil tedy o třídu níže než konkurence od Toyoty. 4,4 metru na délku, 1,7 metru na šířku, 1,42 metru na výšku, rozvor 2,55 metru. Fabia combi o moc menší není. Níže mířil Insight také svou cenovkou. Ta se pohybovala lehce nad půlmilionem korun. To z něj logicky činilo nejdostupnější hybrid na trhu. Nic na tom neměnil ani fakt, že Insight je “pouze mild-hybrid”, neumožňuje tedy jízdu čistě na elektřinu. Elektrický pohon slouží pouze jako podpora spalovacímu agregátu.
Máte-li rádi čísla, doplníme další technické informace. Základem pohonu je spolehlivý čtyřválec o objemu 1339 kubických centimetrů, jenž pracuje v úspornějším Atkinsonově cyklu. Ten posílal díky proměnnému časování ventilů na přední kola sílu až 65 kW a 121 Nm. Při jízdě mu pomáhal drobný elektromotor o výkonu 10 kW a 79 Nm. Celkový maximální Hondou udávaný výkon pak činil 73 kW a 167 Nm. Honda nazývala svůj hybridní systém IMA – Integrated motor assist. Pilovala jej několik let před nástupem druhé generace Hondy Insight a dodnes se jeví spolehlivě. O přísun elektrické energie se stará 84-článková Nimh 100-voltová baterie o kapacitě 5,75 Ah (čistě na elektřinu by toho tak Insight moc nenajezdil). Kapacita baterie dnes bude jistě o něco nižší, ale uživatelé si na její pokles spojený se zvýšenou spotřebou paliva nestěžují. V případě zájmu o ojetou Hondu Insight se ale jistě vyplatí si kapacitu baterií proklepnout.
Tento pohon propůjčoval vozu v zásadě průměrné dynamické schopnosti. Honda Insight dokáže podle výrobce zrychlit na stokilometrovou rychlost za 12,5 sekundy. Měření některých žurnalistů ukázala čísla o pár desetinek lepší. Sprinter je to tedy srovnatelný s naší Octavií s atmosférickou benzinovou šestnáctistovkou pod kapotou. Na lámání rekordů na kilometru s pevným startem ale Insight stavěný není. V jeho případě spíše potěší pružné zrychlení, kterému pomáhá kroutící moment elektromotoru. I toho si však těžko budete užívat moc často. Baterie se rychle vybije a třináctistovka s dvanáct metráků těžkým autem moc parády neudělá. Nezapomínejme ale na to, že Honda Insight je hybrid postavený především pro dosažení co nejnižší spotřeby. Sportovní výkony od něj nechtějte.
Ne tedy, že by nedokázal být vůbec zábavný. V tom Toyotu Prius ve své době porážel. Menší rozměry, nižší hmotnost, relativně nízké těžiště, nízký posez za volantem a celkem schopný, ale také dost tvrdý podvozek mohou ke zlobení za volantem vybízet. Ovládací kruh však nenabízí žádnou zpětnou vazbu. Jet klidně navíc řidiče nutí bezestupňový variátor CVT. Pod volantem sice najdete pádla pro volbu virtuálních stupňů, ale to je spíše frajeřina. Celé auto prostě chce, abyste pedál plynu jen lehce lechtali a byli co nejšetrnější k životnímu prostředí. Insight s vámi navíc hraje rafinovanou hru. Podle toho, jak moc se váš jízdní styl vymyká nebo naopak blíží ideální eco-rally, mění se podbarvení displeje z modré do zelené. Skóre ekojízdy Honda navíc ukazuje pomocí symbolů kytiček, jež zachraňujete, resp. necháváte růst. K tomu všemu je vlevo od volantu zelené tlačítko Econ, které zhorší reakci vozu na plyn, motor při stání vypne a dále tak přispěje ke snížení spotřeby.
Apropó spotřeba. Honda uváděla kombinovanou spotřebu 4,6 litru. Automobiloví novináři v dobových testech dosahovali často hodnot mezi pěti a šesti litry. Ti, kteří nepochopili, že má-li mít hybrid adekvátní spotřebu, musí změnit svůj jízdní styl, se dostávali i přes sedm litrů. Uživatelé těchto vozů dokáží ze deklarovaných 4,5 – 5 litrů jezdit. Záleží ale také, kudy jezdíte. Na dálnici se rozdíly mezi hybridem a konvenčním vozem stírají a 6 a půl litru si vezme na autostrádě i Insight.
Honda se dnes dostala do věku a ceny žádané ojetiny pro masy. Na trhu lze sehnat málo jeté sedmi či šestileté kusy za 150 až 200 tisíc korun. V našich končinách se jedná o málo známý model, takže se na něj za zdmi autobazaru často dlouho práší. Je však zajímavou alternativou. S Hondou Insight lze jezdit levně, je spolehlivá a bohatě vybavená (xenony, elektrická zrcátka i okna, “automatická” převodovka). Nabídne slušný kufr s objemem přes 400 litrů. Přední sedadla jsou adekvátně pohodlná. Problémem pro pasažéry na zadních sedadlech může být svažující se střecha, která překáží už průměrně rostlému muži. Uvažujete-li o Hondě Insight, projeďte si ji. Zamyslete se nad tím, jestli jste schopni a ochotni jezdit tak, aby se vám hybrid vyplatil. Pokud ano, lepší hybrid nižší střední třídy za 200 tisíc neseženete.