Ford Puma: hravé kotě

Sháníte-li ojeté malé kupátko za pár tisíc, které bude mít za úkol poskytovat hlavně zábavu za volantem, moc na výběr nemáte. V podstatě vůbec. Určitě vás napadne správně pátrat po Hondě CRX. Ne každému ale vyhovuje dvoumístný interiér a i cena kolem 70 000,- Kč za slušný kus může být překážkou.  Za ani ne polovinu jde sehnat “překarosovaný” Opel Corsa z druhé poloviny devadesátých let prodávaný pod názvem Tigra. Líbivé autíčko ale vysloveně sportovní ambice nikdy neuspokojovalo.  Za podobné peníze můžete mít Ford Puma. A to je jinačí svezení.

Ford Puma, autor: Colin Yamamoto

Ford Puma, zdroj: Wikimedia, Colin Yamamoto

Ford Puma je malý sportovní automobil s motorem vpředu a pohonem předních kol. Vyráběl se mezi lety 1997 – 2001 (doprodával se i v roce 2002) v německé továrně Fordu v Niehlu v Kolíně nad Rýnem. Vychází koncepčně z hatchbacku Fiesta a jeho tvary a křivky jsou dílem počítače. Po ukončení jeho produkce Ford s žádným následovníkem nepřišel. Nejblíže mu byl koncept Ford Reflex z roku 2006. Určitou souvislost lze tak spatřovat pouze v modelech SportKa či StreetKa. Jak už jejich názvy napovídají, šlo o sportovněji laděný Ford Ka.

Pod kapotou bez centimetru a půl čtyřmetrového auta můžete najít hned trojici motorů. Základem byla v prvních třech letech produkce zážehová čtrnáctistovka o výkonu 90 koní. Svou roli plnila důstojně a zejména ve městech dynamicky stačila. Na okreskách ale už bylo znát, že vůz o hmotnosti lehce přes tunu by pro využití svého potenciálu snesl nějakého toho Železníka navíc. Ilustračně může posloužit údaj o zrychlení z klidu na 100 km/h . To nejslabší Puma zvládla za 10,8 vteřiny. Maximální rychlost činila 180 km/h. Čtrnáctistovku v roce 2000 nahradila o šestnáct koní silnější šestnáctistovka. Ta vozu propůjčila zajímavější dynamiku (0-100 km/h za 10,1 s, maximální rychlost 190 km/h), montovala se ale pouze krátce a je dnes vzácností. Nejčastější, nejlepší a nakonec asi i nejspolehlivější motorizací byla zážehová sedmnáctistovka. Agregát o atypickém objemu se do Fordu Puma montoval po celou dobu produkce. Poskytuje výkon až 123 koní, který stačí ke zrychlení z 0 na 100 km/h za 9,2 vteřiny a k dosažení maximální rychlosti 203 km/h. Raritou je pak výše uvedená sedmnáctistovka továrně nastavená na výkon 155 koní. S ním dokázala Puma opravdu upalovat (0-100 km/h za 7,9 s). Prodával se však v limitované edici pouze ve Velké Británii. S u nás dostupnými motory tedy Puma není žádný trhač asfaltu, ale ke svižné jízdě s rozumnou spotřebou kolem sedmi či osmi litrů tunovému autíčku stačí. Výrazně rychlejšího prcka z přelomu tisíciletí byste po bazarech stejně hledali těžko.

Ford Puma v základu v šedém lakování s ocelovými koly není kdovíjak pohledné auto, zdroj: Wikimedia, Rudolf Stricker

Ford Puma v základu v šedém lakování s ocelovými koly není kdovíjak pohledné auto, zdroj: Wikimedia, Rudolf Stricker

Ke svižné jízdě vybízí také schopný podvozek. Ten je původem také z Fiesty, což samo o sobě slibuje mnohé. Navíc byl samozřejmě silně upraven. Puma se v zatáčkách chová velmi dlouho neutrálně. Nakonec ale povolí a jako správná předokolka se začne nedotáčivě po tečně sunout z oblouku pryč. To už se ale musíte opravdu snažit. Jedinou kaňkou je tak brzdový systém. Studené brzdy mají adekvátní účinek, i když vzadu najdete obvykle jen bubny, ale při častém intenzivním brzdění rychle vadnou a kotouče se mohou vlnit. Někteří majitelé tento problém vyřešili výměnou celého brzdového systému za ten z Mondea. Ford se snažil tento problém továrně odstranit při faceliftu v roce 1999, odkdy se kotouče montovaly i na zadní nápravu, ale úplně to vyřešil až v roce 2001 instalací kotoučů s větším průměrem.

Interiér Fordu Puma bude majitelům soudobé Fiesty povědomý. Sedačky jsou samozřejmě jiné, ale palubní deska je totožná. Počítat tedy musíte s tvrdými, ne zrovna ideálně slícovanými plasty, které i pokud nevrzaly za nova, dnes drnčet budou. Všemu dominuje tříramenný volant, který ale mnoho sportovního šmrncu nepobral. Jeho průměr vás také nepotěší. Naopak radost může udělat 240 litrů zavazadlového prostoru, který lze na trojnásobek zvětšit složením zadních sedadel. Ke stěhování ledničky není, ale umožňuje mít Pumu jako vůz k běžnému užívání.

Ve své době se Ford Puma prodával za 600-700 tisíc Kč. Základní verze nedisponovala takovými z dnešního pohledu nezbytnostmi jako je ABS či klimatizace. Většina prodaných vozů ale těmito moderními výdobytky naštěstí osazena byla. Dnes tak za nějakých 30 – 50 tisíc korun můžete mít spolehlivý malý sporťáček, ve kterém nadšenému řidiči nic podstatného nechybí. Jako u všech starších vozů podobného zaměření je však třeba hodně vybírat.

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

x