Filtr pevných částic v benzinovém autě – strašák nebo mnoho povyku pro nic?

Zkratku DPF a pojmy jako regenerace, výměna a vykuchání si před lety oblíbili majitelé dieselových agregátů. S novými emisními normami se však filtr pevných částic podíval i k těm benzinovým. Čeká nás tak nejspíše doba, kdy bude touto vychytávkou vybavena naprostá většina aut. Budou s ní mít patálie i ti, kdo u čerpací stanice nabírají benzin?

Právě před rokem začala platit nová emisní norma, podle níž se přímovstřikové zážehové jednotky prakticky nemohou obejít bez filtru pevných částic (GPF). Výrobci zákazníky uklidňují a argumentují, že teplota spalování benzinu je mnohem vyšší. Díky tomu nemá nastat problém s vypalováním, jako je tomu v případě agregátů vznětových. „Na druhé straně menší velikost částic spalovaného benzinu vyžaduje mnohem hustší síto, což přinejmenším „teoreticky“ nevěstí nic dobrého. Protože bez ohledu na styl a rychlost jízdy se každý filtr dříve nebo později určitě ucpe,“ říká Lukáš Czauderna, poradce pro rozvoj autoservisů ProfiAuto Service.

ilustrační foto, zdroj: ProfiAuto

Výrobci však prohlašují, že podobné problémy jako u dieselů opravdu nehrozí. Tomuto tvrzení lze věřit i proto, že dnes existují kvalitní legislativní nástroje, jak případnou demontáž filtru pevných částic nejen odhalit, ale i pokutovat. Třeba v sousedním Rakousku tak člověk může svou peněženku ztenčit až o v přepočtu 135 tisíc korun. Problémy s vykuchanými auty tedy v takovém měřítku jako v minulosti určitě nenastanou. S problémy majitelů to může být jinak.

Řidiči by měli dbát zejména na stav zapalovacích svíček, měnit správně a pravidelně v závislosti na intenzitě používání auta a počtu najetých kilometrů vzduchový filtr a používat motorový olej, který má snížený obsah sulfátového popela. „Jelikož se jádro GPF filtru u benzinového motoru zahřívá už při 2500 otáčkách na teplotu cca 600 stupňů Celsia, při které probíhá proces samočištění, nemělo by docházet k problémům známým s DPF, tedy k ucpávání kanálků po několika desítkách kilometrů jízdy městem,“ dodává Lukáš Czauderna.

ilustrační foto, zdroj: ProfiAuto

Druhou možností je volba vozu bez této vychytávky. Nepřímovstřikovým atmosférickým jednotkám se možná lze vysmívat kvůli jejich na dnešní poměry slabému zátahu, někteří výrobci s nimi ale po stránce emisí dokáží divy. Mazda nebo například Toyota tak mohou mít ve svém evropském portfoliu motory, které jako by vypadly z propagačních materiálů počátku tisíciletí.