Autopotahy skoro vymizely. Stále se ale koupit dají

Pamatujete na první půlku devadesátek? Obskurní móda tehdy často pronikala i do interiérů aut. Právě tehdy zažívaly největší boom semišové potahy věnců volantů, čalouněné prvky na palubovku nebo autopotahy. Na rozdíl od prvních dvou jmenovaných mohly právě potahy sedadel vypadat lépe, než jak auto do světa poslal výrobce. Proč ale tyto autodoplňky dnes už skoro nejsou k vidění?

Hlavní důvody je možné vidět dva. Zvýšení vkusu majitelů aut mezi ně ale nepatří. Tím hlavním je asi technologický pokrok. Pamatujete na látku, kterou v Mladé Boleslavi potahovali sedadla stodvacítek? Když ji porovnáte s tím, co se dnes dává do Fabií a Octavií, je jasné, že musela vydržet mnohem mnohem kratší dobu. Rozvoj výroby umělých vláken nejen umožnil vyrábět podstatně kvalitnější kvalitnější tkaninu, ale snížil i její cenu. Pro motoristu to znamená, že v novém autě dostane sedadla, o která se během životnosti vozu téměř nemusí starat. Stačí občas vyluxovat a v případě nutnosti vytepovat. I čistící prostředky si dnes s lecčím poradí. Delší životnosti potahových materiálů přispívají i zatmavená skla a silnější UV filtry přímo v oknech vozu.

Autopotahy jsou dnes otázkou luxusu.

Od devadesátých let se obrovsky rozvinula také bezpečnost automobilů. Airbagy už dnes nenajdete jen před řidičem a spolujezdcem. Moderní vozy mají vzduchové vaky zabudované i přímo do sedadel. Pro výrobce autopotahů je to komplikace, neboť je musí konstruovat taky, aby v případě nehody neomezovaly funkce těchto ochranných prvků. Vzhledem k tomu, že různé vozy mají nejen různě velká sedadla, ale i na na různých místech zabudované airbagy, nemohou výrobci autopotahů chrlit své výrobky v obrovských sériích. Kvalita tak zůstává v rukách malovýrobců, kteří autopotahy dodají přímo na míru. Jejich cena je ovšem vyšší, a tak si v době ořezávání nákladů a vozů na pár let jen těžko shánějí zákazníky.