Zkušenosti majitele: Hyundai i20

Hyundai i20 se zážehovou dvanáctistovkou pod kapotou se ke mně dostalo jako předváděčka se třinácti tisíci natočenými kilometry na tachometru. Jednalo se o rok výroby 2013, tedy po faceliftu. S autem jsem jezdil dva roky a pak jej vystřídala Fabia, taktéž koupená jako předváděcí. V době prodeje mělo Hyundai najeto kolem 40 000 km, bez poruchy. O nějaké dlouhodobé spolehlivosti tedy hovořit nemůžu, ale pár zkušeností jsem s tímhle autem získal.

Hyundai i20, By OSX - Own work, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=42598447

Hyundai i20, By OSX – Own work, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=42598447

Co se motoru týče, 86 koní na malé auto úplně stačí. Je to klasická atmosféra, která asfalt netrhá a do kopce se musí o kvalt dolů, ale je příjemně tichá a na pohodovou jízdu stačí. Spotřeba se mi ustálila na 5,2 litrech na 100 km, ale je pravda, že dálnice nebyly mým denním chlebem. Pětirychlostní převodovka je přesná, ale řazení je takové gumové, nijaké. Poprvé, když jsem řadičku chytl do ruky, myslel jsem, že mi tam dali nějakou hračku.

Hyundai i20, By OSX - Own work, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=42598466

Hyundai i20, By OSX – Own work, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=42598466

To bylo ale až poté, co jsem se vydrápal za volant. Sedí se vysoko, což mi ze začátku vadilo, ale nakonec jsem ocenil příjemné nastupování, i když nejsem ještě důchodce. Pozici za volantem jsem našel v pohodě, ale s tím při své průměrné postavě nemám problém skoro v žádném autě. Volant byl však jednou z věcí, která mi vadila. Tedy ne přímo věnec, ale jeho lehký chod a absolutně nulová zpětná vazba od kol. Když k tomu připočtete poměrně vysoko umístěné těžiště a strmý převod řízení, byl jsem rád, že jsem po prvním rychlejším vyhýbacím manévru neskončil na střeše. Losí test bych s Hyundai i20 absolvovat nechtěl. Podvozek je ale velmi pohodlný. Kolikrát jsem vymetl díru a očekával mohutný ráz do karoserie a přišlo jen tlumené zhoupnutí. Je to prostě něco za něco.

Velmi solidní je také vnitřní prostor. Vepředu i vzadu se pohodlně usadí dva dospělí a i kufr je na poměry třídy nadstandardní objemem i pravidelným tvarem. Kdo chce vozit rodinu do Chorvatska, v B segmentu se logicky rozhlížet nebude, ale komu stačí malé auto s prakticky obestavěným prostorem, měl by vedle Fabie zkusit i Hyundai.

Oproti jedničkové Fabii, kterou idvacítka nahradila, oceňuji především pohodlí a ticho v kabině. Naopak ta trojková, kterou jezdím nyní, má jednoznačně lepší jízdní vlastnosti a návykový je i projev přeplňovaného motoru. Jinak jsou ta auta, odhlédneme-li od jejich stáří, srovnatelná. Je spíše třeba zvážit, komu vyhovují silné stránky jednoho či druhého.

Klady:

+spotřeba

+jízdní pohodlí

+vnitřní prostor

Zápory:

– nijak zábavné řízení a jízdní vlastnosti

– pro někoho možná vyšší sezení za volantem.

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.